Zakynthos – můj první řecký ostrov

No byla jsem s Řeckem úplný mimoň. Nevím proč, jsem si myslela, že je Řecko malé a jeho ostrůvky jsou hezky pohromadě. Pak ale kouknu a vidím, že jsou rozeseté všude dokola v různých směrech a různých velikostech.

Mým prvním a snad ne posledním řeckým ostrovem se tedy stal Zakynthos. Normálně jezdíme sami, což znamená, že veškerá organizace dovolené je pak na mě. Jestli to doma taky děláte pro celou rodinu, teď nemyslím sólo cestovatele, tak víte, že to bývá docela náročné. Organizujete a zároveň se snažíte (nebo možná ne : )), aby byli členové rodiny spokojení, takže něco vyberete a konzultujete, měníte, konzultujete a ne vždy je to rychlé a zábavné.

U Zakynthosu byl také první nápad si vše zorganizovat sami, ale po shlédnutí cen letenek, ubytování, cen půjčoven v hlavní sezóně, vyšla cestovka levněji a rychleji, a protože jsme dlouho s žádnou nebyli, tak proč to nevyzkoušet a užít si pro jednou organizaci někoho jiného.

Rovnu napíšu, že to dopadlo na jedničku a nemusíte ani číst dál. Ale samozřejmě můžete. Ještě před startem jsme si přečetli, že je Zakynthos želví ostrov a nabyli tak dojmu, že vystoupíme z letadla a přes želvy se nedostaneme na ubytování. Druhým obrovským ostrovním lákadlem je velmi známá fotogenická pláž Navagio, s tyrkysovou vodou a ztroskotanou pašeráckou lodí.

První zázrak se nekonal a my se v pohodě po příletu dostali na ubytování. Tady se na chvilku zastavím. Přistáli jsme a venku bouřka jak prase. Hromy, blesky, provazy vody, jakože si řečtí bohové zalévají zahrádku.

Počasí jsme před odletem nezkoumali, takže mě to vlastně ani nepřekvapilo, jen by mě naštvalo, kdyby takhle bylo celý týden. Omyl, byla to prý první bouřka po velmi dlouhé době a všichni z toho byli paf. Naštěstí bylo zalito docela rychle a do dvou hodin se už sluníčko dralo o slovo a po dalších pár hodinách to všude kolem vypadalo, jako by nikdy nepršelo. Celý zbytek pobytu už bylo kolem 30 a krásně slunečno.

Ubytování bylo jednoduché, v olivovém háji a perfektně situované. Schválně se teď dívám do google maps a fakt to bylo minutu od pláže, no možná dvě, když se po cestě ještě namažete. Krémem.

Přiznám se, že mě překvapil docela velký hluk, který samozřejmě vnímáte hlavně večer, když už jste v klidovém režimu, i když v Řecku jak kdo. Takže co jsme to neustále slyšeli? Cikády, cikády, letadlo, cikády, letadlo, cikády a po spláchnutí sousedů také doplňování vody do nádržky, což bych neřekla, že může být tak hlučné. Na druhou stranu o hodně lepší než u nás na Žižkově, kde to bývá záchranka, záchranka, opilý „zpěvák“, záchranka.

S delegátem, který nás měl na starost jsme se potkali hned na letišti a pak po pár hodinách, kdy jsme se ubytovali a dali si informační schůzku. Už jsem zapomněla, jak je super si jen přečíst nabídku výletů a objednat si. Žádná složitá logistika. Proto jsme si ani nepůjčovali auto. Fakt jsme se nechtěli vůbec o nic starat. Pokud máte doma teenagery, tak určitě chápete. Když byly děti malé, posadily jsme je na cestách do auta a oni hezky spinkaly a absolvovaly vše, co bylo nachystané.

Teď? Samé otázky. A proč tam jedeme a proč vstávat tak brzo, když jsme na dovolené, no zkrátím to, je to prostě jinak. Takže jsme se rozhodli, že samozřejmě vytáhneme paty, kolena i pozadí z pláže, ale opět tak, že to zorganizuje někdo jiný.

Vyrazili jsme tedy na dva výlety lodí. Za kolik si můžete přečíst v celkovém rozpočtu na konci článku.

Prvním naším cílem byly již zmíněné želvy. Bus nás nabral v osm ráno a asi za půl hoďky jsme byli v přístavu nachystaní u lodě. Tenhle výlet byl se slovenskou průvodkyní menší lodí, takže spolunámořníci byli Češi a Slováci. Zde musím vyzvednout čistotu záchodů. Jakože fakt byly čisté, nemyslím to ironicky. Možná protože za barem byla Češka, manželka řeckého kapitána. No asi to nesouvisí, ale na druhém výletě lodí, která byla pro 300 osob žádná Češka za barem nebyla a záchody byly fakt tragické, dokonce i pánské, říkali kluci.

 Už delegát a následně i naši dočasní sousedi nám říkali, že když budeme mít štěstí uvidíme jednu želvu. A možná ani tu ne. No nebudu říkat, že jsem nebyla zklamaná. Přece jen, když se Zakynthosu říká želví ostrov, tak si představuji, že o ně budu zakopávat. Nicméně jsme byli ti šťastnější a tu jednu jsme z lodě opravdu viděli. Z diskuse vyplynulo, že se zřejmě jedná pořád o jednu a tu samou, kterou vidí ti, kdo vyrazí na tento výlet. Roste tudíž podezření, jestli je vůbec z živočišné říše. No nezkoumali jsme to hlouběji, na fotce toho bobíka máme.

Trasa výletu vede kolem želvího ostrova jménem Marathonísi, který má při troše fantazie tvar želvy, kde právě želvičky karety obecné kladou vajíčka. A teď se ptám AI, kdy jsou tedy viditelné, když ne v moment, když jsme jeli kolem. Zde odpověď:

„Červen – Srpen (Hlavní sezóna): Nejvyšší šance na spatření dospělých želv přímo ve vodě. Želvy se v této době zdržují v zálivu, páří se a samice vylézají v noci na pláže klást vejce. Zákaz vstupu pro veřejnost od 19h do 7h.

Květen a Září: V květnu želvy do zálivu připlouvají, v září se z hnízd na plážích líhnou malá mláďata. V září bývá v moři i na ostrově méně turistických lodí, ale želvy v zátoce stále jsou.

Celková sezóna pro výlety: Trvá od května do října.

Nejlepší denní doba

• Ranní až dopolední hodiny (8:30 – 11:00): V tuto dobu bývá moře nejklidnější, voda nejčistší a želvy se aktivně krmí v mělkých vodách v zátoce mezi ostrovy a pevninou. Navíc se vyhnete největším davům výletních lodí.
• Odpoledne: V zátoce bývá více lodí a moře může být divočejší, což zhoršuje viditelnost při šnorchlování.

Jak a kde je vidět

1. Při šnorchlování v zátoce kolem Marathonísi: Želvy doplavávají do mělkých vod v okolí Marathonísi za potravou (mořskou trávou). Nejlepší zážitek nabízí plavání se šnorchlem přímo z lodi nebo ze západní pláže ostrova.
2. Lodní výlety (Glass-bottom boats): Z přístavů Laganas, Agios Sostis nebo Keri jezdí pravidelné lodní výlety (často s proskleným dnem), které vás zavedou na místa, kde se želvy nejčastěji vynořují k nadechnutí.“

Konec hlášení AI.

Proplouvali jsme kolem útesů Keri a po cestě měli dvě zastávky na koupání a šnorchlování. Je trochu srandovní, když velká skupina lidí najednou vyskáče z lodi a na hadech se pohupuje bok po boku ve vlnkách, ale ty kulisy v podobě nádherných útesů a tyrkysové vody za to stojí. Jeden tip, jak si to užít ještě lépe najdete u druhého výletu.

Cestou zpět do přístavu jsme míjeli soukromý ostrůvek Cameo, který je údajně populární na svatby a vstoupit na něj lze za poplatek. V jednom průvodci jsem na něj četla samou chválu. Mimo sezónu asi ano, ale během našeho výletu byl zavalen turisty, že to vypadalo, že pod jejich tíhou pomalu zmizí pod hladinou.

Druhý výlet směřoval k pláži Navagio (Shipwreck beach) proslulou vyvrhnutým vrakem. Už nějakou dobu je na ni zákaz vstupu, takže je možné ji obdivovat z lodě nebo z vyhlídky. Na starých fotkách lze vidět ještě celý vrak. Teď už je loď na dvě půlky, ovšem na kouzlu celé krásné scenérie to vůbec neubírá.

Tenhle výlet byl velikou lodí pro 300 lidí různých zemí a národů. Průvodkyně mluvily anglicky a maďarsky, a zvláště ten druhý jazyk byl pro nás opravdovým oříškem. Jak už jsem zmínila výše, toalety na této lodi byly opravdu tragické.

Opět trocha info AI:

„Nejlepší čas pro návštěvu pláže:

Vyhlídka z útesu (z pevniny)

Pokud chcete vidět pláž s vrakem z té nejznámější perspektivy z výšky:

• Nejlepší denní doba (11:00 – 14:00): V tomto rozmezí svítí slunce přímo do zátoky, díky čemuž vynikne intenzivní tyrkysová barva moře. Brzy ráno a pozdě odpoledne vrhají vysoké útesy na pláž stín.
• Přístup: Na vyhlašovanou vyhlídku u obce Anafonitria se dostanete autem, skútrem nebo v rámci organizovaného autokarového výletu.

Lodní výlet (z moře)

• Nejlepší denní doba (Ráno do 10:00): Brzy ráno bývá moře nejklidnější a v zátoce potkáte výrazně méně ostatních výletních lodí.
• Odkud vyrazit: Nejbližší přístavy s kratší plavbou jsou Porto Vromi nebo Agios Nikolaos na severu ostrova, odkud jezdí menší lodě. Výlety vyrážejí i z hlavního města Zakynthos nebo městečka Laganas.

Příběh vraku lodě Panagiotis, který dal pláži Navagio její jméno i slavnou tvář, se odehrál v roce 1980 a je zahalen lehkou rouškou tajemství a pašeráckých legend.

Jak k havárii došlo?

• Pašerácká mise: Loď Panagiotis plula v říjnu 1980 z Turecka směrem do Itálie. Na palubě nesla nelegální náklad – tisíce kartonů pašovaných cigaret (a podle některých verzí i alkohol a čerstvé vlněné látky).
• Pronásledování a bouře: V Jónském moři loď začala pronásledovat řecká pobřežní stráž, která měla na pašeráky spadeno. Aby toho nebylo málo, oblast zasáhlo extrémně nepříznivé počasí, silná bouře a velmi špatná viditelnost.
• Uvíznutí na mělkém dně: Kapitán se pokusil před bouří a námořní policií ukrýt v úzké zátoce na severozápadě Zakynthosu (tehdy známé jako Agios Georgios). Silný proud a vlny však loď natlačily na mělčinu, kde 2. října 1980 definitivně uvízla.
• Útěk posádky: Posádka loď opustila a opuštěný náklad cigaret si prý během následujících dnů rozebrali místní obyvatelé z okolních vesnic.

Mýtus vs. Realita

Mezi turisty se občas vypráví městská legenda, že vrak na pláž instalovala řecká turistická centrála záměrně jako atrakci. Kapitán lodi Charalambos Kompothekras však ve svých vzpomínkách potvrzuje, že šlo o reálnou nehodu způsobenou špatným počasím a technickými problémy lodi.

Zajímavostí je, že námořní úřady původně plánovaly vrak z pláže odstranit. Když si ale všimly, jak rychle se místo stalo atrakcí a jak malebně zrezivělý trup lodi kontrastuje s bílými útesy a tyrkysovým mořem, rozhodly se ho tam nechat.“

Konec druhého AI hlášení.

Cestou plujete kolem Modrých jeskyní (Blue caves), které jsou dechberoucí, jak se říká. Poté se už blížíte k pláži. Celá naše velká loď se do relativně malé zátoky vešla a co mě fascinovalo, že udělala otočku kolem své osy, aby měli všichni cestující spravedlivou příležitost si ikonickou pláž vyfotit, aniž by se hnuli z místa. A tak se i stalo.

Opět byly po cestě dvě koupací/šnorchlovací zastávky v kulisách nádherných řeckých útesů. A tady je čas na praktický tip. Když naráz do vody naskáče 300 lidí, tak je to šííílené. Zastávky trvají 40 minut a odkoukali jsme, že průměrné smočení trvá u každého tak 20 minut. Je dobré tedy těch první 20 minut počkat a začít skákat až poté, kdy většina je už z vody venku.

Jak se někam dopravit, když si nepůjčíte auto/skútr/čtyřkolku a nejedete lodí na výlet? Jezdí zde autobusy, ale dle info delegáta a opět našich výborně informovaných sousedů, kteří byli na Zakynthosu už po několikáté, autobusy jezdí, ale lážo plážo.

Bydleli jsme 4 km od hlavního města, kam teoreticky bus také jel, ale dle info našich sousedů, kdy na bus čekali dvě hodiny, jsme se rozhodli jít pěšky tam i zpět (zpět hlavně proto, že nám bus odjel před nosem). Tady se naopak teenageři hodili, protože těch 2×50 minut pěšky dali, i když nadšení nedávali vůbec najevo.

V hlavním městě Zakynthos jsme prošli náměstí a kostel Sv. Marka, hlavní náměstí Solomos Square, přístav a kostel Sv. Dionýsijce se zvonicí. Je toho tam ke shlédnutí o mnoho více, ovšem pro nás po cestě pěšky ve vedru do kopce a z kopce to bylo dostatečně uspokojující.

Hlad se neptá, a tak jsme vzápětí hledali jako vždy něco neturistického, pokud možno výborný poměr cena výkon. Procházíme kolem restaurací a všude nás mile a intenzivně zvou. Teddy mi přitom říká, jak to nahánění nemá rád, a nakonec ho užene ten největší naháněč ze všech. Během minutky nám totiž stihne povyprávět, že v kuchyni vaří výborně jeho žena, v podniku pracují jeho dcery a že budeme mít dezert na podnik, no odolejte, že. Jídlo ovšem bylo opravdu velmi dobré (krevety a jehně v troubě) a nakonec byl nejen dezert, ale i digestif na podnik, takže jsme nelitovali.

Jídlo je na Zakynthosu obecně velmi dobré. Asi nemusím zmiňovat tradiční tzatziki, nám velmi chutnalo i house wine a úplný top byl gyros wrap za krásných 5 eur. Nebyl to obyčejný gyros, byl naplněný nejen výborným masem (kuře nebo vepřové), ale také napěchovaný hranolky, zeleninou a tzatziki. Tohle na Žižkově není, i když tu máme vynikající shawarmu za krásných asi 185 Kč.

Místy jsem se až vrátila v čase. Všude je totiž dovoleno kouřit a tolik kouřících lidí jsem už dlouho neviděla.

Než spočítám rozpočet, tak zde ještě něco málo z historie ostrova Zakynthos, made by AI:

„Historie Zakynthosu je neuvěřitelně pestrá a výrazně se liší od pevninského Řecka. Díky své strategické poloze na západě byl ostrov po staletí pod silným benátským a evropským vlivem, což utvářelo jeho jedinečnou architekturu i kulturu.

1. Antika a mýty

• Původ jména: Podle řecké mytologie byl prvním obyvatelem ostrova Zakynthos, syn trojského krále Dardana, který zde založil první město.
• Homérova éra: O ostrově se zmiňuje už Homér v Iliadě a Odyssei, kde popisuje Zakynthos jako „lesnatý ostrov“ spadající pod království Odyssea z Ithaky.
• Peloponéská válka a Řím: Během Peloponéské války byl spojencem Athén. Ve 2. století př. n. l. se dostal pod římskou nadvládu a později se stal součástí Římské říše.

2. Byzantské období a středověk

• Po rozdělení Římské říše roku 395 připadl Zakynthos Východořímské (Byzantské) říši.

3. Zlatá benátská éra (1484–1797)

• Pro historii ostrova zcela klíčové období. Benátčané vládli Zakynthosu více než 300 let a přezdívali mu Fior di Levante (Květ Východu).
• V této době vznikla benátská pevnost nad hlavním městem (Bochali), rozvíjel se obchod, architektura a umění. Zakynthos se stal útočištěm pro řecké vzdělance prchající před Osmanskou říší.
• Na rozdíl od většiny Řecka Zakynthos nikdy nepadl do rukou Osmanů (Turků).

Konec benátské nadvlády a příchod Francouzů

1797 Napoleon Bonaparte ukončil vládu Benátek. Francouzské vojsko přineslo na ostrov myšlenky Velké francouzské revoluce.

Sedmiostrovní republika a britský protektorát

1800–1815 Ostrov prošel krátkým obdobím autonomie pod rusko-tureckým dohledem a po napoleonských válkách přešel pod správu Velké Británie.

Sjednocení s Řeckem

1864 Britové předali Jónské ostrovy Řeckému království a Zakynthos se oficiálně stal součástí moderního Řecka.

1941–1944 Druhá světová válka

Ostrov byl okupován italskými a německými vojsky. Známý je příběh místního starosty a biskupa, kteří odmítli vydat seznam židovských obyvatel a zachránili tak celou komunitu (přes 275 lidí) před deportací.

Ničivé zemětřesení

1953 V srpnu 1953 zasáhlo Jónské ostrovy katastrofální zemětřesení o síle 7,2 stupně. Srovnalo se zemí přes 70 % budov na ostrově. Hlavní město bylo následně znovu vybudováno s důrazem na zachování původního benátského stylu.“

Konec posledního hlášení AI.

Spočítáno, sečteno. Rozpočet pro 4 osoby na 6 nocí:

Ubytování a letenky (přes cestovku): 59 tis.Kč

Pojištění (přes cestovku): 3 tis Kč

Výlet želvička (8h-13h): 42 eur/osoba (cca 1 tis.Kč/os)

Výlet Navagio (8h-15h): 47 eur/osoba (cca 1,1 tis. Kč/os)

Jídlo: V restauraci za 4 osoby od 50-100 eur. Ukázka cen viz foto jídelního lístku.

Potraviny (příklady): pivo Mythos 2-5 eura, Barilla těstoviny 1,90 eur, strouhaný sýr 3,55 eur, rajčatová omáčka 3,19 eur, voda 2,20 eur

Máte otázku? Zeptejte se v komentáři. : )