Rádi byste mluvili francouzsky… Jenže francouzština je hrozně těžká a nikdy se jí nemůžete naučit. Nemáte čas. Nemáte talent. Už to bez francouzštiny nějak doklepete, však se domluvíte rukama nohama, popřípadě s překladačem, když nedojde baterka. Nebo to může být jinak? V tomto článku vám dám pár tipů jak na to. 😊
Tak to je zajímavá otázka, u které je dobré přijmout, že nemusíme znát odpověď na všechno. U francouzštiny už samotná cesta je cíl. Vždycky totiž narazíte na něco, co ještě neznáte. Ale chápu, že to přece jen chcete vědět.
Udává se nějaký počet hodin, po kterém dosáhnete úrovně, kdy už cizí jazyk nezapomenete, v pohodě se domluvíte a jste schopni bez stresu konverzovat v běžné situaci (v označení jazykovek se jedná o úroveň B2 při výuce 2 hodiny týdně po dobu 5-6 let).
Tohle je asi cíl, který máte. V pohodě se domluvit. Dávám tomu optimisticky dva roky maximálně tři, když to vezmete za správný konec. 😊
Z mé zkušenosti. Na francouzském gymnáziu jsme se solidně naučili za rok. Francouzštinu jsme měli 5 hodin denně, v menších skupinkách, hned jsme mluvili a další 4 roky jsme ji už neopustili. V předmětech, které pak byly ve francouzštině, jsme se francouzštině neschovali i kdybychom občas chtěli. Věnovali jsme se jí opravdu intenzivně, a ne vždycky to byla zábava.
Takže KDY se jí naučíte, záleží na vaší motivaci, na čase, který jí věnujete, ale hlavně na pravidelnosti, se kterou se jí obklopujete. Doporučuji raději méně, ale pravidelně. A vydržet. Trpělivost totiž francouzštinu přináší.
Říká se, že je francouzština náročná. Tak se na to podíváme. Ze začátku je těžké všechno. Když se učíte řídit auto, taky máte hlavu jako meloun. Kam šlápnout, co zapnout, kam se dívat první, nahodit řasenku na červené, je plno činností, které musíte hlídat, ale rovnou JEDETE. Časem se vše natolik zautomatizuje, že už ani nevnímáte, na které červené se líčíte nebo co dělají vaše nohy a ruce. 😊
S francouzštinou je to stejné. Na začátku je plno nových věcí. Jiná výslovnost. Tady rovnou vypíchnu nosovky. Jsou celkem tři. A, E a O. Nosové e je jako když děti imitují jízdu auta, e e e e. Nosové a si můžete představit jako když Ivánek v Nastěnce říká „Nastěnku chci za ženu“ zní to dost podobně. A nosové o je brnkačka. No vidíte, není to zas až tak těžké. Slyším vás 😊 a co francouzské r. Pokud vám nepůjde hned, časem se dostaví určitě. V mluvení je docela postradatelné. R je prostě r a jestli ho vyslovíte česky nebo francouzsky na slově to nic nezmění.
Pravopis může taky ze začátku působit nezvykle. Ale má svá pravidla, a to se počítá. Pokud už teď chcete vědět více, koukněte se na video tu.
Důležité je vědět, že všechno se naučíte postupně a v žádném případě to nemusíte umět hned dokonale, abyste začali mluvit. Když už nic, tak tohle si určitě z článku odneste.
Tak tuhle otázku si musíte zodpovědět sami. Je to právě vaše motivace, která vás může dovést k našemu pomyslnému cíli. Už víme, že to je domluvit se v klidu a pohodě. Zajímavé je, že zrovna Angelika (pro mladší ročníky filmová Markýza andělů, která oslovila několik českých generací) ve Francii tak populární nebyla. Ale zpátky k motivaci. 😊
Vaše PROČ vám pomůže u francouzštiny vydržet. Můžete ji potřebovat v práci (čti, už se vám nechce poslouchat frenčgličtinu vašich francouzských obchodních partnerů), francouzštinu milujete, stejně tak Francii, francouzské filmy, kulturu a croissany a chcete proniknout do francouzského Matrixu, vaším snem je cestovat do francouzsky mluvících zemí a vidět rozzářené oči, když na francouzskou otázku odpovíte také francouzsky. Tohle udělejte jako první, najděte to svoje PROČ.
Vemte své já za ruku a jestli se vám francouzština líbí a je vaším snem mluvit francouzsky, skočte do ní rovnýma nohama. Můžete začít hned tady.😊
Pokud už máte základy francouzské gramatiky a potřebujete se rozmluvit a osvěžit si slovní zásobu na cesty, pak mám pro vás výborného pomocníka „Léto ve Francii„.