Helikoptéra – zážitek, který nezklame

Asi jak kde, samozřejmě. Když poletíte nad pouští, musíte být minimálně fanda do písku, aby vás to oslovilo. Mě se podařilo tento zážitek absolvovat na místě, které je k tomuto přímo předurčeno, a to na ostrově Réunion, kde jsme s rodinou strávili nádherné dva týdny.

Doporučení, že let helikoptérou určitě nemůžeme vynechat, dostal před cestou můj muž od kamaráda. „Chystáte se na Réunion? Tak to tam musíte letět helikoptérou“, říká.

OBJEVILY SE OBAVY

V první chvíli jsem moc optimistická nebyla. To bude stát strašně peněz a to jako poletíme všichni i s dětmi? Nebudou se bát? Já jsem se teda už dopředu bála.

Kouzelné ovšem je, co všechno díky dětem překonáme. V mém případě to je ježdění na tobogánech, do kterého se mi, nevím proč, vůbec nechtělo a teď si to užívám velmi nebo kolečkové brusle, do kterých bych se taky nehrnula nebýt dětí. V neposlední řadě i opožděné řízení auta po zkušenosti, kdy spící tříleté dítě taháte v náručí z vlaku na autobus a pak pěšky k babičce. Ale zpět k helikoptéře.

Samozřejmě jsem se lehce vyptávala muže, jak to jako bude. Ještě taky nikdy neletěl, tak mě moc poinformovat ani nemohl, jen mi říkal, že helikoptéry nemohou létat přes mraky, takže určitě nepoletíme, když budou mraky. Tak určitě.

JEN NEZMEŠKAT ODLET

V informačním centru v Saint Gilles les Bains, v městečku na Réunionu, kde jsme bydleli, jsme si objednali let na další den v devět hodin ráno. Na heliport se bylo třeba dostavit půl hodiny před odletem, což se nám i přes nepřející navigaci, která odmítala heliport najít, nakonec povedlo.

Vystoupili jsme z auta a šli se přihlásit. Tak teď už to přijde. Nepřišlo. Kvůli nepříznivému počasí nám nabídli kratší let, ale to by nám toho dost uteklo a za ty peníze chcete přece vidět, co nejvíc. Nebo jsme mohli odložit let na další den a doufat, že počasí bude přát více.

Druhý den jsme tedy znovu dorazili na heliport, aspoň jsme už znali cestu, že. Tentokrát bylo počasí lepší a i když jsme nemohli letět největší nabízený okruh, který zahrnoval i sopku, 35ti minutový let, kde vidíte všechny tři réunionské masivy, Železnou díru (vodopády) a lagunu, jsme už neodmítli.

Všechny si nás zapsali, my zaplatili, vyfasovali cedulku s číslem helikoptéry, šli se vyčůrat a čekat na terasu heliportu na pokyn k odletu.

FAKT LETÍME

Tak teď to přišlo. Vyzvedl si nás pilot Pascal a vedl k helikoptéře. Do té se vejde i s pilotem 7 lidí a s námi letěl ještě jeden neznámý pán. S dcerou jsem si sedla dozadu a muž se synem dopředu vedle pilota, kde měli výhled i průhledným dnem helikoptéry.

Nasadili jsme si sluchátka, zapli pásy a pilot roztočil vrtule. Chvíli trvalo než nabraly rychlost a my se vznesli. Vznesli jsme se úžasně lehce a pomalu. Letěli jsme pomalinku rovně a jakmile jsme se dostali za heliport, pilot naklonil čumák helikoptéry směrem dolů, nabral rychlost a poté už jsme mířili do nebe. Trochu jsem měla žaludek v krku, ale dcera vedle mě byla nadšená a neustále ukazovala prstíkem z okýnka.

Pořád jsem slyšela ve sluchátkách nějaké hlasy a myslela jsem si, že se pilot baví s věží a řeší třeba počasí. Pak jsem si je ale přitiskla rukama více k uším a zjistila, že celou dobu mluví k nám a popisuje, co vidíme. Tak snad třeba příště chytím i začátek.

Vyprávěl, jak kdysi pošťákovi trvalo týden, než pěšky roznesl poštu po vesničkách v masivu. Jednou o něm byla reportáž v televizi, kde si postěžoval, že zničí plno párů bot. Jak to tak bývá, dobří lidé mu jich na to poslali tolik, že mu vystačily až do důchodu.

NA TO NIKDY NEZAPOMENU

Jedním z momentů, který mi určitě zůstane v paměti bylo, když jsme letěli nad stromy a najednou se pod námi otevřel hluboký první masiv. To bylo prostě úžasné. Po chvíli jsem si na tu hloubku zvykla a začala si let užívat uvolněněji.

Zanedlouho přišel další nezapomenutelný moment a to Železná díra, propast s několika vodopády. Pilot vletěl přímo do ní, až to vypadalo, že se každou chvíli otřeme o stěnu propasti. To byl top. To jsem jen seděla a říkala wuoau, wuoau a znovu wuoau. Boží.

Jakmile jsme vyletěli z propasti a pokračovali do dalšího masivu, viděla jsem v dálce mraky. Jak to proletíme, když nemůžeme přes mraky? Tak můžeme. Najednou jsme byli v mraku a okolo nešlo vidět vůbec nic.

To jsem fakt znejistěla. Ale píšu tento článek, takže jsme v pořádku celý let absolvovali a helikoptéra mraky evidentně zdolá. Na konci nás čekal ještě přelet nad lagunou a pobřežím, ze kterého vznikly nádherné fotografie.

Po přístání jsme všichni vystoupili nadšení a smutní, že už je konec. Pokud také chcete říkat jenom wuoau, wuoau, wuoau, určitě vyrazte na Réunion s naším eBookem Réunion a Mauricius s dětmi.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE:

• Kolik to stojí? 35ti minutový let – dospělý 250 Euro, dítě 210 Euro.
• Nemusíte se extra oblékat, v kabině helikoptéry není zima.
• Přidržujte si sluchátka rukama, ať slyšíte vše, co máte.
• Uši nás nebolely, i když dceru někdy v letadle bolívají.

Pokud chcete spolu se mnou nahlédnout hlouběji do duše ostrova Réunion, přečtěte si můj eBook zdarma Tajemný ostrov Réunion a jeho legendy.